Terminologie

Uvedené termíny a definice vycházejí z ČSN 73 0540-1.

[1]
Lehký obvodový plášť – LOP (curtain walling) – lehká obvodová vnější stěna nebo její část sestávající z vertikálních a horizontálních prvků vzájemně spojených a ukotvených do nosné konstrukce budovy, s osvětlovacími otvory nebo bez nich.

[2]
Výplň otvoru (opening pane; opening infill) – okna, světlíky, dveře, vrata, střešní poklopy a průsvitné části konstrukcí. Součástí výplní otvorů jsou i jejich rámy a zárubně včetně rámů příslušných k průsvitným částem otvorů.

[3]
Stavební konstrukce (building structure) – stěna, lehký obvodový plášť, střecha, strop, příčka, podlaha apod., tj. všechny konstrukce budovy, které nejsou výplněmi otvorů.

[4]
Kritická místnost (critical room) – vybraná místnost dané budovy, u které se předpokládá, že vykazuje nejhorší hodnocené vlastnosti z celé budovy (používá se např. při hodnocení tepelné stability místnosti v letním nebo zimním období).

[5]
Šíření tepla (heat transfer) – přenos energie vedením, prouděním nebo sáláním, nebo jejich vzájemnou kombinací.

[6]
Šíření vlhkosti (moisture transfer) – přenos vody v kapalném nebo plynném stavu (vodní páry) na základě různých mechanismů, např. difuzí, vlhkostní vodivostí, sáním vody (vzlínavostí).

[7]
Šíření vzduchu (air transfer) – přenos vzduchu na základě rozdílů tlaků vzduchu a proudění vzduchu.

[8]
Tepelný most (thermal bridge) – část dané stavební konstrukce, kde se její tepelný odpor místně významně mění:

1. úplným nebo částečným průnikem stavební konstrukce nebo vrstvy materiálu s odlišnou tepelnou vodivostí,
2. změnou tlouštěk vrstev stavební konstrukce,
3. rozdílem mezi vnitřními a vnějšími plochami stavební konstrukce, např. výztužnými žebry.

Důsledkem výskytu tepelného mostu v konstrukci je v porovnání se stejnou konstrukcí bez tepelného mostu, zvýšení hustoty tepelného toku a snížení vnitřní povrchové teploty konstrukce.

[9]
Lineární tepelný most (linear thermal bridge) – tepelný most (tepelná vazba) se shodnými řezy v jednom směru

[10]
Bodový tepelný most (point thermal bridge) – tepelný most (tepelná vazba) bez shodných řezů v libovolném směru

[11]
Tepelná vazba (thermal connection) – rozhraní mezi dvěma a více konstrukcemi, kde tepelný tok v konstrukcích je významně změněn jejich vzájemným působením.

[12]
Tepelný tok Φ [W] (heat flow rate) – množství tepla, které proudí do nebo z prostoru za jednotku času

[13]
Sálavý tepelný tok Φ_s [W] ( radiation heat flow rate) – sálavý tepelný tok vysílaný, propuštěný nebo systémem přijímaný ve formě elektromagnetických vln.

[14]
Součinitel tepelné vodivosti λ [W/(m·K] (thermal conductivity coefficient) – schopnost stejnorodého, isotropního materiálu při dané střední teplotě vést teplo

[15]
Součinitele podmínek působení (condition operation coefficients) – součinitele zohledňující určující vlastnosti ovlivňující hodnotu součinitele tepelné vodivosti materiálu zabudovaného do stavební konstrukce vystavené působení venkovního i vnitřního prostředí

[16]
Teplotní faktor vnitřního povrchu f_Rsi [-] (temperature factor at the internal surface) – vliv konstrukce a přestupů tepla v daném místě vnitřního povrchu na vnitřní povrchovou teplotu nezávisle na teplotách přilehlých prostředí.

[17]
Tepelný odpor (plošný) R [m2·K/W] (thermal resistance) – tepelně izolační vlastnost vrstvy materiálu, popř. nestejnorodé vrstvy materiálu, popř. stavební konstrukce dané tloušťky

[18]
Součinitel prostupu tepla; U-hodnota U [W/(m2·K)] (transmission heat loss coefficient; heat thermal transmittance value, U-value) – celková výměna tepla v ustáleném stavu mezi dvěma prostředími vzájemně oddělenými stavební konstrukcí o tepelném odporu R s přilehlými mezními vzduchovými vrstvami, zahrnuje vliv všech tepelných mostů včetně vlivu prostupujících hmoždinek a kotev, které jsou součástí konstrukce.

[19]
Součinitel prostupu tepla výplně otvoru (okna Uw, dveře a vrata UD) [W/(m2·K)] (total transmission heat loss coefficient of pane opening; total heat thermal transmittance of pane opening) – celková výměna tepla v ustáleném stavu mezi dvěma prostředími vzájemně oddělenými výplní otvoru. Zahrnuje vliv všech tepelných mostů, které jsou součástí výplně otvoru a nezahrnuje výměnu tepla mezi prostředími vlivem proudění vzduchu funkčními spárami a dutinami ani výměnu tepla mezi výplní otvoru a přilehlou konstrukcí

[20]
Součinitel prostupu tepla zabudované konstrukce U_kc [W/(m2·K)] (transmission heat loss inbuild structure coefficient) – součinitel prostupu tepla zvýšený o vliv tepelných vazeb mezi hodnocenou konstrukcí a jednotlivými navazujícími konstrukcemi

[21]
Průměrný součinitel prostupu tepla U_em [W/(m2·K)] (average transmission heat loss coefficient) – součinitel prostupu tepla obálky budovy nebo její definované vytápěné zóny, zahrnující vlivy všech ochlazovaných konstrukcí tvořících systémovou hranici budovy nebo její vytápěné zóny

[22]
Lineární činitel prostupu tepla Ψ [W/(m·K)] (linear thermal transmittance) – vliv lineárního tepelného mostu na lineární tepelnou propustnost. Je přídavným tepelným tokem charakterizujícím vliv lineárního tepelného mostu určité délky na tepelnou vodivost

[23]
Bodový činitel prostupu tepla χ [W/K] (point thermal transmittance) – podíl vlivu bodového tepelného mostu na tepelnou propustnost. Je přídavným tepelným tokem charakterizujícím vliv bodového tepelného mostu na plošnou tepelnou propustnost

[24]
Tepelná jímavost podlahy B [W·s^0,5/(m²·K)] (thermal effusivity of floor) – ochlazovací účinek podlahy na živý organizmus.

[25]
Pokles dotykové teploty Δθ₁₀ [°C] – množství odnímaného tepla při dotyku mírně chráněného lidského těla s chladnějším povrchem stavební konstrukce. Hodnotí se při zimních návrhových okrajových podmínkách.

[26]
Celková propustnost slunečního záření g [-], [%] (total solar energy transmittance; solar factor) – celkový podíl množství tepla šířeného vlivem slunečního záření do interiéru zasklením a množství tepla ze slunečního záření dopadajícího na toto zasklení. Skládá se ze složky přímého prostupu slunečního záření zasklením a tepelné energie pohlcené zasklením a předané do vnitřního prostředí vedením a zářením. Čím větší je hodnota g, tím větší je pasivní solární zisk.

[27]
Difúzní tok G [kg/s] (water vapour diffusion flow rate) – množství vodní páry v kg, které se šíří difúzí za jednotku času.

[28]
Absolutní vlhkost vzduchu v [kg/m³] (absolute humidity) – podíl hmotnosti vodní páry a objemu plynné směsi (vzduchu).

[29]
Měrná vlhkost vzduchu x [kg/kg] (humidity by mass) – podíl hmotnosti vodní páry a hmotnosti suchého vzduchu

[30]
Relativní vlhkost vzduchu φ_a [ %] (relative humidity) – poměr absolutní vlhkosti vzduchu a absolutní vlhkosti vzduchu v nasyceném stavu.

[31]
Faktor difúzního odporu μ [-] (moisture resistance factor; water vapour diffusion resistance factor) – relativní schopnost vrstvy materiálu propouštět vodní páru difúzí, je poměrem difúzního odporu materiálu a difúzního odporu vrstvy vzduchu o téže tloušťce

[32]
Kritická vnitřní povrchová vlhkost φ_si,cr [%] (critical surface moisture) – relativní vlhkost vzduchu bezprostředně při vnitřním povrchu konstrukce, která představuje výchozí úroveň pro stanovení požadované hodnoty. Obvykle nesmí být pro danou konstrukci a teplotu a relativní vlhkost vnitřního vzduchu překročena.

[33]
Roční množství zkondenzované vodní páry M_c,a [kg/(m^₂·rok)] (the annual amount of condensed water vapour) – množství vodní páry zkondenzované ve stavební konstrukci při normových podmínkách venkovního a vnitřního prostředí za jeden rok.

[34]
Roční množství vypařené vodní páry M_ev,a [kg/(m²·rok)] (the annual amount of evaporated water vapour) – množství vodní páry vypařené ze stavební konstrukce při normových podmínkách venkovního a vnitřního prostředí za jeden rok.

[35]
Hmotnostní vlhkost u [%] (moisture content mass by mass) – obsah volné vlhkosti obsažené v materiálu v procentech hmotnosti materiálu v suchém stavu.

[36]
Objemová vlhkost ψ [%] (moisture content volume by volume) – objem volné vlhkosti obsažené v materiálu v procentech objemu materiálu.

[37]
Sorpční hmotnostní vlhkost u_sb[%] (sorption humidity mass by mass) – rovnovážná (ustálená) hodnota hmotnostní vlhkosti materiálu obklopeného vzduchem se stálou relativní vlhkostí a teplotou, která se ustálí v původně vysušeném materiálu.

[38]
Objemový tok vzduchu V [m³/s] (air flow rate) – množství vzduchu proudící do nebo ze systému (prostoru) za jednotku času při daných podmínkách

[39]
Průvzdušnost V [m³/s] (air permeability) – naměřené množství vzduchu v m3, které projde za jednotku času stavební konstrukcí, stavebním dílcem, konstrukčním stykem nebo funkční spárou uzavřené nebo uzamčené výplně otvoru při daném rozdílu statických tlaků vzduchu působících na jeho vnitřní a vnější straně a při daném atmosférickém tlaku vzduchu, teplotě vzduchu a relativní vlhkosti vzduchu

[40]
Spárová průvzdušnost VL [m³/(s·m)] (length join air permeability) – naměřené množství vzduchu v m³, které projde za jednotku času funkčními spárami výplní otvoru přepočítaná na 1 m jejich délky při daném statickém tlakovém rozdílu.

[41]
Intenzita výměny vzduchu v místnosti n [1/h] (space rate changing air) – stanovuje za definovaných vnitřních a venkovních podmínek kolikrát za hodinu se vymění v místnosti všechen vzduch (násobnost výměny vzduchu)

[42]
Intenzita výměny vzduchu n₅₀ [1/h] (space rate changing air n₅₀) – udává, kolikrát za hodinu se při rozdílu tlaků 50 Pa mezi vnitřním a venkovním prostředím vymění v místnosti všechen vzduch. Slouží pro hodnocení úrovně vzduchotěsnosti obvodového pláště a stanovuje se metodou Blower Door test.

[43]
Kritická vnitřní povrchová teplota θ_si,cr [°C] (crititical surface temperature) – teplota, při které při definované teplotě a relativní vlhkosti vnitřního vzduchu nabývá relativní vlhkost vzduchu v těsné blízkosti povrchu (v mezní vrstvě) hodnoty kritické relativní (povrchové) vlhkosti, např. 100 % u výplní otvorů a 80 % u stavebních konstrukcí. Na vnitřním povrchu stavební konstrukce s teplotou vnitřního povrchu nižší, než je požadovaná nejnižší vnitřní povrchová teplota, je pravděpodobný růst plísní.

[44]
Pokles výsledné teploty v místnosti v zimním období [°C] (drop of internal dry resultant temperature in the winter period) – rozdíl teplot vyjadřující stabilitu tepelného stavu vnitřního prostředí po přerušení dodávky energie na vytápění.

[45]
Nejvyšší teplota vnitřního vzduchu v místnosti v letním období [°C] (maximum internal temperature in the summer period) – teplota vyjadřující stabilitu tepelného stavu vnitřního prostředí při zatížení budovy globálním slunečním zářením

[46]
Požadovaná normová hodnota (required standard value) – hodnota dané fyzikální veličiny, vlastnosti stavebního výrobku, konstrukce, budovy apod. stanovená normou, zajišťující přípustnou (základní) úroveň pro bezpečné, technicky a ekonomicky vhodné plnění požadavků technických předpisů, zejména požadavků na úsporu energie, tepelnou ochranu, hygienu a ochranu zdraví a životního prostředí.

[47]
Doporučená normová hodnota (recommended standard value) – hodnota dané fyzikální veličiny, vlastnosti stavebního výrobku, konstrukce, budovy apod. stanovená normou, zajišťující nadstandardní, obvykle ekonomicky přijatelnou a technicky možnou úroveň plnění požadavků technických předpisů, zejména požadavků na úsporu energie, tepelnou ochranu budov, hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí a popř. zajišťující velmi úsporné energetické řešení budov pro trvale udržitelný rozvoj.

[48]
Kritická normová hodnota (critical standard value) – hodnota dané fyzikální veličiny, zajišťující mezní úroveň pro bezpečné plnění požadavků technických předpisů, zejména základního požadavku na hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí.

Podklady

[1] ČSN 73 0540-1 Tepelná ochrana budov – Část 1: Terminologie
[2] ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky
[3] ČSN 73 0540-3 Tepelná ochrana budov – Část 3: Návrhové hodnoty veličin
[4] ČSN 73 0540-4 Tepelná ochrana budov – Část 4: Výpočtové metody